Michal Pavlíček patří spolu s Radimem Hladíkem k největším legendám české rockové kytary...

Basiková a Pavlíček v Šeříkovce (05.04.2008)

Na páteční nekulturní pivní akci, jsme se dohodly, že bysme mohly žít více jako kulturní dívky a rozšířit si obzory v oblasti POP music. Zuzka DJka je velkou fanynkou Báry Basikové (promiň Zuzko, snad tě tohle veřejné odhalení nekompromituje pro změnu u části toho tvého publika), má docela přehled o tom, kde Bára vystupuje, zná názvy některých jejich písniček a co víc zná i některá slova! Občas nějakou tu Basikovskou-Precedentí vypalovačku zahraje na Lejdyně, tak kolem té čtvrté - páté ráno, kdy už je osazenstvo tak připité nebo unavené, že by tancovalo i na znělku z Televizních novin. Rozhodly jsme se a vydaly se na Báru.

Následoval sraz se Zuzkou, bloudění po Plzni, hledání Šeříkovky, skákání pod auta mimo přechod. Nebudu moc rozmazávat jak jsem se se zbytkovým alkholem koukla špatně do mapy a přesvědčovala Zuzku, že Šeříkáč je někde úplně jinde a jak mě Zuzka bohužel poslechla. Následná navigace přátel po telefonu. Ujišťování a psychicka podpora ve stylu: "Mocelo, s tvými orientačními schopnostmi budeš ráda, když dorazíš o půlnoci." Vyšly jsme v sedum. Nakonec se povedlo. Díky Zuzkám a jiným jménům v kalendáři jsme to našly.

Na oslavu šťastného shledání jsme si daly Gábinu v ekologickém recyklovatelném plastovém kelímku a na 20 hod. už stepovaly v sále v první řadě, to abychom lépe viděly a přímo u repráků, abychom druhý den pro jistotu vůbec nic neslyšely. Pavlíček nezačal v osum. Nezačal ani v devět. Začal přesně v moment, kdy jsem přestala cítit chodidla. Rozjel to pozvolna, mazlil se s kytarou. Při každé skladbě se mazlil s jinou. Všimla jsem si, že měl asi tři. V pozadí mu sekundoval bubeník (v životě jsem neviděla takové nasazení, koncert se měl jmenovat Pavlíček, Basiková a Bubeník) a dredatý basák, který vydržel hopsat po celou dobu koncertu. Po tom co Pavlíček zahrál několik skladeb a já už přestávala cítit pro jistotu nohy od pasu dolů. přišla na podium Bára. Jako by si zrovna odskočila od plotny, přihopsala, hlasem jako pila rozvýřila subwoofer do takových výšek, hloubek, šířek a dálek, až mi přívalem té energie opadal gel z vlasů.

Na naše (české) poměry, trval koncert poměrně dost dlouho. Dvě hodiny kulturního dunění. Zuzka, zvaná "velká pracka", pořídíla svou velkou prackou i několik fotografií, o které se po cenzuře (jak jinak), veřejně podělíme. Enjoy.